Obec Koněprusy je malá vesnička ležící v chráněné krajinné oblasti
Český kras, na úpatí kopce Zlatý Kůň.
První nepřímou zprávu o existenci osady, ležící necelých 5 km od
Berouna nalézáme v přídomku domácího vladyckého rodu Sudík z
Koněprus již v roce 1391. Jméno obce je dnes spojeno především se
známými Koněpruskými jeskyněmi, objevenými v roce 1950. Z
archeologických nálezů proslula padělatelna mincí z let 1460-70,
podobně jako četné nálezy ze starší doby kamenné. V obci samotné
nejsou evidovány pozoruhodnější historické památky, památkou
místního významu je kaple z 19. století se zvoničkou v průčelí.
Spíše nežli obec sama je zajímavé blízké okolí obce. Prostorem
Zlatého Koně probíhá žlutě značená turistická stezka, která je
součástí tří výletních tras. Označení hlavní silnice již ze sjezdu z
dálnice, nás dovede přímo ke Koněpruským jeskyním. Je to jeskynní
systém o celkové délce chodeb přes 2 km, vytvořený ve třech vzájemně
propojených patrech. Jeskyně mají místy pěknou krápníkovou výzdobu.
Návštěvu Zlatého Koně můžeme vhodně spojit s prohlídkou nedalekého
lomu Kobyla. Od parkoviště Koněpruských jeskyň se vydáme po silnici
k jihu a po necelých dvou stech metrech odbočíme před krajem lesa po
značené naučné stezce k východu. Kobyla, je původní lom, který byl v
roce 1999 vyhlášen přírodní rezervací.
Zvláštní význam tohoto lomu
spočívá nejen v překrásné přírodní scenérii, ale zejména v jeho
geomorfologii a archeologii. Na S a SV stěně lomu můžeme vidět
přesun staršího lochkovského souvrství přes masivní celek
koněpruských a sliveneckých vápenců, označovaný jako očkovský
přesmyk. V severovýchodní stěně je odkryt portál Zlomené jeskyně. Z
hlediska archeologického má význam Chlupáčova jeskyně v jz. stěně
lomu.
Ze Zlatého Koně se
můžeme dále vydat po žluté turistické značce asi 1,5 km západním
směrem na vyvýšené hradiště vrchu Kotýz, chráněné od východu
dvojitým, dodnes zachovalým valem. Zde jsou k vidění kromě typických
povrchových krasových jevů zejména dvě přirozené skalní brány,
Axamitova brána, která vznikla
prolomením jeskynního stropu a
jižnější Jelínkův most, který vznikl na rozšířené krasové puklině.
Od doby ledové byly jeskyně na Kotýzu osídleny člověkem.
Nejvýznamnější stopy zde zanechali keltové, kterým jeskyně pod
Axamitou bránou sloužila jako svatyně. Předpokládá se zde několik
pater jeskyní bohužel nepřístupných. Staré zvyky vážící se ke Kotýzu,
dříve zejména pálení „čarodějnic“ o letním slunovratu, uchovávají
starou keltskou tradici, kdy tu byly konány velké náboženské
slavnosti. V jeskyních prostorách byly prý ukryty vzácné poklady
keltských druidů. Tam v posvátných maštalích Bílého (prusého) či
Zlatého koně snad kdysi byl i posvátný oltář se Zlatým teletem.
Podzemí Kotýzu, obestřené magickým kouzlem druidským však snadno svá
tajemství nevydá.
První nepřímou zprávu o existenci osady, ležící necelých 5 km od
Berouna nalézáme v přídomku domácího vladyckého rodu Sudík z
Koněprus již v roce 1391. Jméno obce je dnes spojeno především se
známými Koněpruskými jeskyněmi, objevenými v roce 1950. Z
archeologických nálezů proslula padělatelna mincí z let 1460-70,
podobně jako četné nálezy ze starší doby kamenné. V obci samotné
nejsou evidovány pozoruhodnější historické památky, památkou
místního významu je kaple z 19. století se zvoničkou v průčelí.
Návštěvu Zlatého Koně můžeme vhodně spojit s prohlídkou nedalekého
lomu Kobyla. Od parkoviště Koněpruských jeskyň se vydáme po silnici
k jihu a po necelých dvou stech metrech odbočíme před krajem lesa po
značené naučné stezce k východu. Kobyla, je původní lom, který byl v
roce 1999 vyhlášen přírodní rezervací.
Zvláštní význam tohoto lomu
spočívá nejen v překrásné přírodní scenérii, ale zejména v jeho
geomorfologii a archeologii. Na S a SV stěně lomu můžeme vidět
přesun staršího lochkovského souvrství přes masivní celek
koněpruských a sliveneckých vápenců, označovaný jako očkovský
přesmyk. V severovýchodní stěně je odkryt portál Zlomené jeskyně. Z
hlediska archeologického má význam Chlupáčova jeskyně v jz. stěně
lomu.
prolomením jeskynního stropu a
jižnější Jelínkův most, který vznikl na rozšířené krasové puklině.
Od doby ledové byly jeskyně na Kotýzu osídleny člověkem.
Nejvýznamnější stopy zde zanechali keltové, kterým jeskyně pod
Axamitou bránou sloužila jako svatyně. Předpokládá se zde několik
pater jeskyní bohužel nepřístupných. Staré zvyky vážící se ke Kotýzu,
dříve zejména pálení „čarodějnic“ o letním slunovratu, uchovávají
starou keltskou tradici, kdy tu byly konány velké náboženské
slavnosti. V jeskyních prostorách byly prý ukryty vzácné poklady
keltských druidů. Tam v posvátných maštalích Bílého (prusého) či
Zlatého koně snad kdysi byl i posvátný oltář se Zlatým teletem.
Podzemí Kotýzu, obestřené magickým kouzlem druidským však snadno svá
tajemství nevydá.